Gratia Dei sum id quod sum

Spolu se svatým Pavlem (1 Kor 15,10) mohu konstatovat, že skutečně jenom Boží milostí jsem, co jsem. Jeden z mnoha důkazů, které v poslední době zakouším, je právě i to, že jsem nyní v semináři.Co jsem za ten právě končící rok prožil?

První část roku jsem strávil doma na přerušení studia a pokoušel se dokončit bakalářské studium na ekonomické fakultě v Ostravě. Díky tomu jsem měl možnost navštívit Taizé, a poznat tak na vlastní kůži toto úžasné místo (více jsem napsal na blog našeho spolča, fotogalerie zde: http://www.signaly.cz/fotkyAlbum.php?albumId=22794).

Na prázdniny jsem se vypravil do Říma. Pomáhal jsem tamv českém poutním domě se vším, co bylo potřeba (od utírání nádobí přes úklidové až po různé rekonstrukční práce). Zbyl i čas na poznávání Věčného města a jeho okolí, i když, popravdě řečeno, mě příliš nenadchnulo. Možná pro šílené vedro, které tam v letních měsících panuje, možná pro italský přístup k pořádku, dodržování daných pravidel nebo kvůli tomu, že jsem ničemu nerozuměl (nejen jazyková, ale i kulturní bariéra). Viděl jsem však mnoho zajímavých míst (zejména ve spojení s naší vírou), pro které se tam vyplatí jet. (Fotogalerie viz zde: http://www.signaly.cz/fotkyAlbum.php?albumId=22796)

Po prázdninách jsem nastoupil do semináře. Zdánlivě nezajímavá informace, stála za tím také náročná cesta plná rozvažování, krizí, ale také těšení se. Oproti konviktu je to dost velký skok - nejen pokud jde o fakultu, ale i o představené - ti od nás více očekávají a my se také musíme více snažit. Člověk se najednou účastní bohosloveckých setkání, je uveden v katalogu bohoslovců, na plakátu bohoslovců, objednává se mu kolárek. Začíná účast na přednáškách, objevování bohatosti (a také složitosti) teologie a příbuzných věd. Proto jsem také začal citátem v latině, a navíc od svatého Pavla, jehož rok si připomináme.

Co říci závěrem? Poděkovat za všechno pěkného, co jsem ten rok mohl prožít. Vzpomenout na všechny lidi, které jsem potkal, kterým jsem třeba slíbil modlitbu, kteří mi nějak pomohli, na ty, co nás letos opustili. Mohl bych napsat ještě mnoho věcí... ale chybí ještě sepnou ruce, pokleknout a poděkovat Tomu, který nás z lásky stvořil a stále nás vede.

Přeji vám, abyste pocítili jeho vedení i v roce 2009!